Baňkování, starověká terapeutická metoda, která se v posledních letech stává populární i mezi sportovci, vyvolává řadu otázek. Skutečně může tato metoda ulevit od bolesti a zlepšit regeneraci, nebo jde jen o placebo trend bez skutečného účinku? Zatímco někteří opěvují jeho přínosy, jiní zase tvrdí, že baňkování je nebezpečné. V tomto článku se podíváme na to, jak baňkování funguje, jaké jsou jeho možné výhody a rizika, a co o něm říkají různé vědecké studie.
Co je baňkování?
Baňkování představuje starověkou terapeutickou metodu, která má své kořeny v tradiční čínské medicíně, ale její používání bylo zaznamenáno již ve starověkém Egyptě a Mezopotámii.
Během techniky baňkování se na tělo přikládají speciální skleněné nebo silikonové baňky, ve kterých se vytváří podtlak. Toho je dosaženo buď zahříváním vzduchu uvnitř baňky, nebo mechanicky pomocí pumpy.
Podtlak způsobuje, že pokožka a podkožní tkáně jsou vtaženy do baňky, což má podle zastánců této metody podpořit prokrvení, uvolnění svalů a odstranění toxinů z těla.
Proč je baňkování v současnosti populárnější?
Baňkování se dostalo do povědomí široké veřejnosti zejména díky tomu, že jej začali využívat vrcholoví sportovci na mezinárodních akcích, například na Olympijských hrách. Výrazné fialové kruhy na těle sportovců, které vznikají po baňkování, upoutali pozornost médií i fanoušků.
Jedním z nejznámějších případů je americký plavec Michael Phelps, který během Olympijských her v Rio de Janeiru v roce 2016 využíval baňkování ke zmírnění svalového napětí a podporu regenerace. Podobné puntíčky po baňkování bylo vidět i na dalších sportovcích z různých disciplín, což vyvolalo diskusi o metodě baňkování.
Tento trend mezi sportovci podnítil zájem o baňkování nejen mezi profesionály, ale také mezi amatérskými sportovci a lidmi, kteří hledají alternativní způsoby pro léčbu svalových a pohybových problémů.
Druhy baňkování: Od tradičních metod až po moderní přístupy
Baňkování není jen jedna univerzální technika. Existuje několik variant, které se liší svou aplikací, účinky a cíli.
Každý typ baňkování má své výhody a specifika, která jsou přizpůsobena potřebám pacienta. Pojďme si představit jednotlivé druhy a jejich využití v praxi.
1. Suché baňkování
Toto je nejběžnější a nejrozšířenější typ baňkování. Na rozdíl od mokrého baňkování, suché baňkování nezasahuje do kůže a nevyvolává krvácení. Používá skleněné, plastové nebo silikonové baňky, které se přiloží na pokožku a pomocí podtlaku stimulují prokrvení tkání.
Tento typ baňkování se využívá zejména k:
- uvolnění svalů,
- zmírnění bolesti,
- zlepšení krevního oběhu bez narušení pokožky.
2. Mokré (krvavé) baňkování
Mokré nebo krvavé baňkování je jednou z nejstarších forem této terapie, která se v minulosti využívala k odstranění „špatných“ tekutin z těla, často v rámci tradičních léčebných postupů. Při této technice se pokožka jemně nařízne a poté se na ránu přiloží baňka. Podtlak způsobí, že z rány vytáhne malé množství krve, což má podle tradiční medicíny napomáhat vylučování toxinů a podpořit léčbu.
Dnes je krvavé baňkování vzácnější a provádí se převážně v kontrolovaném prostředí, jako jsou nemocniční zařízení nebo specializované kliniky, kde lze zajistit sterilitu a minimalizovat riziko infekce.
3. Statické baňkování
Při statickém baňkování se banky umístí na určitá místa na těle pacienta, kde zůstávají po dobu několika minut bez pohybu. Tento typ terapie se zaměřuje na hlubší prokrvení konkrétních oblastí, jako jsou záda, ramena nebo bederní oblast.
Banky jsou obvykle ponechány na pokožce 10 až 15 minut, během kterých se vytváří podtlak, který zvyšuje přísun kyslíku do svalů a napomáhá regeneraci.
4. Dynamické baňkování
Dynamické baňkování je technika, která kombinuje statické baňkování s pohybem. Baňka se nejprve přiloží na pokožku a následně se jemně posouvá po těle. Tento způsob zvyšuje prokrvení a stimuluje lymfatický systém, což napomáhá rychlejšímu odplavení toxinů z těla.
Dynamické baňkování je často využíváno při masážích a terapiích k uvolnění svalů, zejména při problémech se zády nebo šíjí.
5. Integrované baňkování
Jedná se o inovativní přístup, který kombinuje baňkování s aktivním pohybem pacienta. Během terapie má pacient na těle přiložené baňky, přičemž provádí různá cvičení nebo pohyby. Tento postup zvyšuje účinnost léčby, protože podtlak vytvořený baňkami společně s pohybem posiluje svaly a zlepšuje pružnost tkání. Tato speciální forma baňkování se využívá při rehabilitaci a fyzioterapii ke zlepšení mobility.
Jaké části těla lze baňkovat?
Baňkování se nejčastěji aplikuje na záda, ramena a krk, protože tyto oblasti jsou nejnáchylnější na svalová napětí a bolest. Kromě toho se může použít na stehna, lýtka nebo paže.
Vždy je však důležité vyhnout se oblastem s poraněními, citlivou pokožkou nebo místům, kde jsou velké krevní cévy a nervy.
Může baňkování uškodit?
V diskusi o účinnosti baňkování se názory často rozcházejí, přičemž najít můžeme různé argumenty na obou stranách:
Argumenty ve prospěch baňkování
Zastánci baňkování, včetně některých fyzioterapeutů a sportovních trenérů, tvrdí, že tato metoda může pomoci při:
- Zlepšení prokrvení a lymfatické cirkulaci: Tvorba podtlaku během baňkování má za následek zvýšený průtok krve do konkrétních oblastí, což napomáhá lepší regeneraci tkání a odplavení toxinů.
- Zmírnění bolesti: Mnoho lidí používá baňkování jako alternativu při léčbě chronické bolesti, jako je bolest zad, krku nebo svalů. Existují důkazy, že baňkování může snižovat bolest tím, že stimuluje endorfiny a zmírňuje svalové spazmy.
- Podpoře imunity: Některé tradiční léčebné systémy, jako čínská medicína, tvrdí, že baňkování může podpořit imunitní systém tím, že zlepšuje průtok lymfy a odstraňuje „stagnující energii" z těla. Podle této teorie může baňkování pomoci tělu bojovat proti infekcím a zánětům.
Argumenty proti baňkování
Na druhé straně poukazují mnozí odborníci na nedostatek kvalitních vědeckých důkazů, které by jednoznačně potvrzovaly účinnost baňkování.
Některé hlavní argumenty proti této technice zahrnují:
- Nedostatek komplexnějších vědeckých studií: Přestože existují některé studie, které naznačují pozitivní účinky baňkování, velká část z nich je založena na malých vzorcích nebo nestandardizovaných metodách.
- Placebo efekt: Někteří odborníci tvrdí, že některé z pozitivních zkušeností pacientů s baňkováním mohou být výsledkem placebo efektu.
- Riziko vedlejších účinků: Přestože je baňkování obecně považováno za bezpečné, může způsobovat vedlejší účinky, zejména pokud není prováděno správně.
Jaké nežádoucí účinky se mohou po baňkování objevit?
Přestože je baňkování často prezentováno jako relativně bezpečná alternativní terapie, je důležité si uvědomit, že jako každá terapeutická metoda, může mít i baňkování své nežádoucí účinky. Ty mohou být mírné a krátkodobé, ale při nesprávném použití nebo zanedbání hygienických zásad mohou způsobit i závažnější problémy.
Zde jsou některé z nejčastějších vedlejších účinků a rizik spojených s baňkováním:
1. Modřiny po baňkování
Nejběžnějším nežádoucím účinkem baňkování jsou modřiny nebo červené až fialové kruhy, které vznikají na místech, kde byla baňka aplikována. Tyto stopy jsou výsledkem podtlaku, který způsobuje prasknutí drobných krevních kapilár pod kůží. Zatímco tyto stopy nejsou obvykle bolestivé a zmizí za několik dní až týdnů, pro některé osoby mohou být velmi nepříjemné.
2. Bolest a citlivost pokožky
Baňkování může u některých lidí způsobit bolest nebo zvýšenou citlivost pokožky v místech, kde byly baňky přiloženy. U některých pacientů může baňkování způsobit podráždění pokožky, jako je zarudnutí, svědění nebo mírný zánět. Tento vedlejší účinek je rovněž dočasný. Při delší terapii nebo při aplikaci většího počtu baněk se však může bolest projevit intenzivněji.
3. Infekce
Přestože jsou infekce při baňkování vzácné, mohou se vyskytnout, a to zejména při krvavém (mokrém) baňkování, kde dochází k narušení pokožky. Pokud se při proceduře nedodrží dostatečná hygienické opatření, mohou se do ran dostat bakterie, které vedou k infekci.
4. Tvorba jizev a kožních lézí
Při intenzivním nebo nesprávně provedeném krvavém baňkování může dojít k tvorbě jizev, trvalých skvrn nebo kožních lézí. Tento vedlejší účinek je běžnější u pacientů, jejichž pokožka je náchylná k tvorbě keloidů nebo u těch, kteří mají slabý imunitní systém. Jizvy mohou být také výsledkem nekvalifikovaného provedení procedury.
5. Závratě nebo mdloby
Někteří lidé mohou během nebo po baňkování pociťovat mírné závratě nebo mdloby, což může způsobit rychlá změna v krevním oběhu, zejména pokud se aplikuje velké množství baněk na různé části těla současně.
Tento stav je obvykle dočasný a zmizí po chvíli odpočinku, avšak v případě opakovaných závratí je vhodné se o této situaci poradit s lékařem.
6. Zhoršení zdravotního stavu
U pacientů s určitými zdravotními problémy, jako jsou kožní onemocnění (psoriáza, ekzém), kardiovaskulární choroby nebo problémy se srážením krve, může baňkování způsobit zhoršení jejich stavu. Baňkování v těhotenství také není vhodné, zejména v oblasti břicha, protože může zvýšit riziko komplikací.
7. Emocionální nepohoda
Někteří pacienti mohou pociťovat emocionální neklid nebo stres spojený s procedurou, zejména pokud se bojí bolesti nebo modřin.
Co na to vědecké studie?
Vědecké studie zkoumající účinnost baňkování poskytují zajímavé, ale ne jednoznačné závěry. Například systematická analýza publikovaná v roce 2018 na PubMed poukazuje na to, že baňkování může pomoci zmírnit bolest, zejména při chronických problémech, jako jsou bolesti zad, krku nebo kolen. Studie ukázala, že pacienti pociťovali mírnou až středně velkou úlevu od bolesti, což naznačuje, že baňkování může být užitečné jako doplňková terapie v kombinaci s jinými léčebnými postupy.
Navzdory tomu většina výzkumů čelí metodologickým omezením, jako jsou malé vzorky pacientů. Část účinků může být připisována také placebo efektu. Pacienti mohou pociťovat úlevu, protože věří, že terapie funguje, a ne proto, že by skutečně došlo k fyziologickým změnám v jejich těle.
Celkově tedy baňkování může krátkodobě zmírnit bolest, ale na její dlouhodobý přínos chybí dostatečné důkazy, a proto by mělo být spíše doplňkem tradiční léčby.
Na domácí baňkování raději zapomeňte
Přestože se baňkování může zdát jako jednoduchá metoda, její nesprávné provedení může vést k závažným problémům, jako jsou popáleniny, silné modřiny nebo poškození kůže. Navíc se bez odborného dohledu zvyšuje riziko infekce a nesprávného umístění baněk.
Proto je důležité, aby baňkování prováděl pouze vyškolený odborník, který zná bezpečné techniky a dokáže přizpůsobit terapii zdravotnímu stavu pacienta.
Rozhodujte se s ohledem na fakta a zdraví
Navzdory rozporuplným názorům mnoho lidí tvrdí, že jim baňkování přináší úlevu od bolesti a zlepšení celkové pohody. Je však důležité přistupovat k této technice s otevřenou myslí, ale také s určitou mírou opatrnosti.
Řiďte se ověřenými informacemi a vždy se poraďte s odborníky. Baňkování může být vhodnou doplňkovou terapií, ale není náhradou za tradiční léčbu.
Zdroje:
https://is.muni.cz/el/fsps/podzim2008/p852/6673939/Bankovani.pdf
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30397006/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10640990/
https://dennikn.sk/531431/vrcholovi-sportovci-v-riu-sutazia-s-cucflekmi-po-sklenych-bankach
Autorka:
Lucia Palušová, Mistryně slov
Revidovala:
Marcela Žovinová, Lektorka kurzu Baňkování a Moxování v masérské škole Zamas
zamas.sk