Po sobotní přednášce z filozofie jsme se ubytovali. Čekali nás postele pečlivě chráněné dvěma vrstvami síťky proti komárům a příjemná vůně vonné tyčinky nag champa, která zřejmě měla sloužit k odpuzení hmyzu. Nesporným pokladem pokoje byl ventilátor. Nonstop byl v provozu, vždyť ještě i v noci bylo dusné, vlhké teplo. Díky slunečním kolektorům jsme měli teplou vodu, ale ani jednou jsme ji nepoužili. Dobré bylo zchladit se pod studenou sprchou i několikrát za den a před spaním. V toaletní míse si bezstarostně plavala žába a smutně si uvědomila, že začala sezóna a své oblíbené jezírko bude muset opustit. Ještě se párkrát vrátila i s rodinkou, zkoušela, zda si to nerozmyslíme. Nakonec se unavila, že ji neustále vyháníme a uvolnila nám své místo.
Vyplatí se přijít na začátku sezóny, ne kvůli žábám, ale vychutnat si centrum o samotě. V prvních dnech je možnost vzít si soukromé hodiny za cenu skupinových hodin. Také pro nás dva se konaly soukromé hodiny. I na jiných stránkách jóga pobytů jsme viděli, že do poloviny listopadu čekají na příchozí před sezónou zvýhodněné ceny. Střed nebo konec října je ideální čas, už skončilo dešťové období, ale turisté se teprve probouzejí. Jedinečným kouzlem yoga centra Swan je, že se nachází hluboko v džungli, daleko od rušných pobřežních zábavních center, na okraji vesnice, daleko od civilizace a výfuků aut a motorek. Pouze zpívající, houkající nebo kde-tu skřehotající ptáci přeruší to ticho. Někdy nám nad hlavami skákaly hrající si opice. V noci jsme se několikrát polekali, kdo nám to chodí po střeše, ale vyčerpávající program se postaral o to, abychom moc nepřemýšleli. Padli jsme zpět a hluboce spali dál.
Co se týče denního programu, ten začal ráno v 6 meditací. Ještě za šera jsme s čelovku hledali cestu na vršek, prodírali jsme se úzkou cestičkou a pavučinami utkanými během noci. Pak následovala krátká čajová přestávka, kde podávali i ovocnou mísu. Charakteristicky obsahovala žlutý a červený meloun, papayu, jablko, banán, ananas a hrozny. Potom od 7:30 následovala 1,5 hodina ranní Asany a od 10:00 již dříve zmíněný brunch. Od půl dvanácté začala teoretická hodina nebo meditace Yoga Nidra.
Tříhodinový odpolední odpočinek jsme strávili na umělé písečné pláži (fake beach), na lehátkách jsme spali, četli a opalovali se. Sbírali jsme sílu na jeden a půl hodinové cvičení Ásan, které začínalo v 16 hodin. V šest byla večeře, v sedm jsme obvykle končili den společným zpíváním, chorálem. Čtvrtek večer, na závěr týdne, bylo promítání filmu, ať už s vážnější, nebo uvolněnější tématikou. My jsme měli štěstí na tu druhou, bollywoodskou hudebně-taneční produkci. :)
V neděli večer nám oznámili, že v pondělí ráno po ranní mediaci se místo hodiny yoga asana výjimečně zúčastníme očistné kúry (Shatkarma / Kriya), to znamená, že si vyčistíme nos a následně, dobrovolně a zpívajíc si prohlédneme obsah našeho žaludku... Všichni jsme se už nemohli dočkat. :) S výplachem nosu (Neti) nebyly žádné problémy. Již léta patří k mé ranní rutině proplachování nosu vlažnou slanou vodou pomocí Neti konvičky. Je to dobrý pocit propláchnout si nosní průchody, kromě toho i energeticky čistí, povzbudí a preventivně působí proti rýmě a zmírňuje příznaky alergie. Pokud přece jen nastydnu, nepotřebuji žádné nosní kapky, výplachy rychle uvolní a vyčistí usazené hleny. Mám to velmi rád.
Potom však následovala ta náročnější část (Dhauti), museli jsme vypít dvě velké sklenice (cca 6 dl) teplé slané vody, strčit si prst do krku a vyvrátit vodu, přičemž nám místní nadšeně fandili a povzbuzovali nás, že se to určitě podaří. Mně stačila jedna sklenice, aby mě pořádně natahovalo, ale jakkoliv jsem se snažil, zpět to nešlo. Na jedné straně, i když mám zkažený žaludek, raději zbytek vychází spodem... na straně druhé, právě jsem překonal potíže s porouchaným žaludkem doprovázené horečkami. Byl jsem vysušený, moje tělo si dříve žádalo vodu. Takže nebylo to nejlepší načasování, ale byl jsem zvědavý, proto jsem očistnou kúru neodmítl. Jinak je to pouze fakultativní, nikoho nenutí. Ági měla úspěch. Potvrdila to, co tvrdili lektoři: nejen fyzicky se očistí, ale se slanou vodou se uvolní i usazené city, spolknuté bolesti. Ještě několikrát jsem zkusil strčit si prst do krku, ale vzdal jsem to a nechal tak pro výše uvedené.
Následovaly další sklenice slané vody, které pomocníci jogína nabízeli s velkým nadšením, nestačil jsem odmítat. Už na začátku jsem udělal chybu tím, že jsem vodu popíjel pomalu, po doušcích. Je potřeba to vypít rychle bez rozmýšlení, mimochodem má to odpornou chuť, která vyvrátí žaludek. Ovšem to je i cílem, alespoň ve druhém kole. Třetí kolo mělo sloužit k pročištění střev. Po dvou sklenicích teplé slané vody následovalo pět různých ásan s osmi opakováními, v pořadí: Tadasana, Trikonasana, Kati Chakrasana, Katri Bhujangasana, Supta Padangusthasana. Po třech - čtyřech kolech si každý mohl ve svém ubytováni obsadit královský trůn a mohl si užívat, jak se mu vyprazdňuje obsah střev. Předchozí večer podávali lehce stravitelné jídlo, aby i tím podpořili celý proces. Celá očistná kúra trvala dvě - tři hodiny, na konci jsme už jen seděli a dívali se. Nedoporučili lehnout si. Žádali nás, abychom ani nečetli, nepoužívali mobily, pouze odpočívali a pozorovali.Mezitím jsem si to méně užíval, přesněji jsem se trápil po konzumaci teplé slané vody, ale po vyprázdnění a studené sprše, když jsem si lehl, se mě zmocnil příjemný pocit prázdnoty a čistoty.
Součástí tradice hatha yogy je Basti, takto nazývaná očista střev (klystír), ale na to není v táboře potřebné vybavení. Ze šesti procedur, které trénují na vzdělávání instruktorů, je speciální pohyb břišních svalů (Nauli), což se podobá druh břišního tance, je tak bizarní. Na sociálních stránkách se zveřejňují videa zachycující takový pohyb břišních svalů pod názvem „alien yoga”. Ve většině ayurveda center i maséři umí udělat tuto speciální masáž, cílem je také posunutí usazených toxických látek směrem k vylučovacímu systému a očištění organismu.
Na začátku i na konci každé hodiny yoga Asany jsme procvičovali ohňové dýchání (Kapalabhati), které slouží k detoxikaci a pročištění plic, a zároveň čistí i mozek, má povzbuzující účinek, a stimuluje vnitřní oheň. Jeden večer jsme vyzkoušeli i meditaci plamene svíčky (Trataka) Během jedné hodiny jsme zkoušeli s přestávkami dívat se bez mrkání na plamen svíčky, což přirozeným způsobem nastartovalo očistu očí a vyprázdnění slzných kanálků, slzením. Trataka je však více. Napomáhá koncentraci, posiluje oči, rozvíjí schopnost vizualizace a zklidňuje vědomí. Na konec cviku jsme už i se zavřenýma očima viděli plamen svíčky, lehce jsme si ho vizualizovali. Během ranních meditací, když jsme dostali za úkol, abychom si plamen svíčky představili před třetím okem a obrátili se na něj, snadněji jsme si ho připomenuli.
Společné večerní zpívání (kirtan) jsme měli moc rádi. I nám dali hudební nástroje, buben nebo chrastítka, na kytaru hrál americký karma yogini, Kacie. Kirtany jsou volnější formy společného zpívání manter. Vždy si jeden vybere mantru, kterou předvede a ostatní ji zpívají po něm. Ke konci se to zrychlí a všichni už spolu opakují, zpívají, kytarista udeří do strun, stále hlasitěji a rytmičtěji bouchá na bubny, třeseme chrastítky, hlasitěji zpíváme. Komunita propadá do jistého transu. Je to velmi osvobozující a veselý zážitek, každý je určitě na konci rozzářený a naplňuje ho láska.
Vážnější a rituálnější událost je sobotní a nedělní večerní ceremonie ohně (Havan), která má vždy nějaký cíl. V celé Indii je známá a koná se při různých příležitostech. To může být například těhotenství, narození dítěte, nemoc v rodině nebo začátek podnikání. My jsme během prvního obřadu požadovali Shivu opakovaným zpíváním manter, aby nám pomohl překonat strach ze smrti a aby nám dal léčivou sílu. Druhý den byl věnován Gayatrimu, ke kterému jsme se modlili, aby napomáhal našim rozhodnutím, dal nám moudrost, abychom v potřebné situaci uměli rozlišit správné a nesprávné a mezi dobrým a špatným. Náš lektor filozofie nám výstižně vysvětlil, že když nás bolí zub, nejdeme k obvodnímu lékaři, ale k zubaři. Ve světě yogy je to také tak. Na každý problém a nemoc je jeden bůh, na kterého se v případě potřeby můžeme obrátit. Během ohnivé ceremonie polévají plameny přepuštěným máslem ghee. Na konci jsme všichni dostali z koření, semen a květů slisovanou obětní směs, kterou jsme pomocí ohně poslali k bohům, aby je nasytila, žádajíc na výměnu za požehnání. Byl to velmi dojímavý a jedinečný zážitek. Žádné ohromovaní turistů, rituály se nekonaly pro naše potěšení, vždyť každodenní rutinou místních jogínů je zpívání a o víkendech ohňová ceremonie. I mimo sezónu je praktikují pro duševní klid, tělesné zdraví a jako projev úcty k bohům.
V poslední části podrobně napíšu o procvičovaných asanách a o dechových cvičeních Pranayama, o profesionálním přístupu lektorů, o mých zážitcích z ayurvédské diagnostiky, procedurách a očistných kúrách, respektive o tom, kde lze v rámci Evropy potkat lektory centra.
Autor:
Ivan Mátis
www.fabulo.cz